Mnichov a jeho důsledky
V nočních hodinách z 29. na 30. září se účastníci mnichovské konference dohodli na odstoupení pohraničí českých zemí Německu. Československo na konferenci zastoupeno nebylo. Mnichovský diktát podepsali Hitler, Daladier, Mussolini a Chamberlain.
Výrok mnichovské konference vyslechli o půl druhé v noci 30. září čeští diplomaté Vojtěch Mastný a Hubert Masařík. Přítomni byli ministerští předsedové Anglie a Francie Chamberlain a Daladier a francouzský státní tajemník Léger. Chamberlain dával zřetelně najevo svou únavu, text byl přečten, českým diplomatům byla odevzdána opravená mapa. Československá republika v hranicích z roku 1918 přestala existovat.
Prezident Beneš, představitelé armády a politických stran i vláda došli k závěru, že je nutné mnichovskou dohodu přijmout. Beneš ostře odsoudil mnichovskou zradu, zároveň řekl:
Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku, ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.
Nové hranice
Nacistická vojska již 1. října vstoupila do českého pohraničí. Nové hranice zbavily republiku vojenských pevností, narušily dopravní spoje, Československo ztratilo rozsáhlá území, lesy, zemědělskou půdu i nerostné bohatství – zejména uhlí. V pohraničí zůstal lehký průmysl, chemický a lázeňství. S nacistickými vojsky se vrátili henleinovští předáci a začali terorizovat německé antifašisty i české obyvatelstvo v pohraničí. Z pohraničních okresů prchlo do vnitrozemí více než 100 000 Čechů, Němců a Židů. Z pohraničí se vytvořila Sudetská župa a Sudetoněmecká strana přešla k NSDAP. 1. října 1938 okupovalo Polsko Těšínsko, arbitrážní výrok Německa a Itálie ve Vídni 2. listopadu téhož roku umožnil Maďarsku získat jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus. Celková bilance Mnichova a územních požadavků Polska a Maďarska činila ztrátu 41 098 km2 se 4 879 000 obyvatel v neprospěch Československa.
Česko-Slovensko
Na nátlak nacistů podává 5. října prezident Beneš demisi a 22. října odlétá do anglického exilu. Na Slovensku se velice rychle utváří totalitní režim. Hlinkova Ludová strana s dalšími slovenskými stranami vydala 6. října prohlášení o autonomii a prosadila jmenování slovenské autonomní vlády 7. října, v jejímž čele byl Jozef Tiso. Do 15. prosince 1938 hlinkovci ovládli ostatní slovenské strany. Ludová strana s pomocí Hlinkovy gardy začala perzekvovat demokraticky smýšlející obyvatelstvo. V téže době tisíce Čechů opustily Slovensko, kde pracovali ve státní službě. Pražská vláda ztrácela moc nejen nad Slovenskem, ale i nad Podkarpatskou Rusí, kde se 11. října 1938 ustavila autonomní vláda.
1. prosince 1938 byla ustavena Česko-slovenská vláda, jejím předsedou se stal Rudolf Beran. Tuto vládu jmenoval nový prezident JUDr. Emil Hácha (zvolen Národním shromážděním 30. 11. 1938). Vláda dostala do vínku právo vládnout další dva roky toliko svými nařízeními; tak se Česko-Slovensko zbavilo demokratického zákonodárného procesu.
Hitlerovy plány další agrese
Nacistické Německo připravovalo likvidaci okleštěného Československa; Ministr zahraničí František Chvalkovský se 14. října v rozhovoru s Hitlerem dozvěděl, že Německo od Československa očekává snahu „vyrovnat se s Říší přátelskou cestou“. Hitler požadoval omezení velikosti československé armády, prohlásil, že garance Anglie, Francie, Ruska jsou bezcenné. Chvalkovský sliboval omezení vlivu politických stran, perzekuci Židů. Československý ministr úpěnlivě Hitlera prosil, aby jeho vlast dostala od Německa „zkušební lhůtu“. Celý záznam jednání Chvalkovského s Hitlerem dokumentuje, že na špici československé politiky stáli lidé, kteří se chtěli s Hitlerem a nacisty dohodnout za každou cenu. Nacistická diplomacie hrála dále svou hru, tlačila slovenské předáky, aby prosazovali odtržení Slovenska. Zároveň nacisté připravovali obsazení zbytku ČSR
Praha byla včas informována
O tom, že bude Československo okupováno, byla přesně informována zpravodajská služba, která patřila pod armádu a byla součástí generálního štábu. 11. března 1939 se v Turnově setkal štábní kapitán František Fryč se špičkovým agentem československých zpravodajců Frantou (vlastním jménem to byl Paul Thümmel, kódové označení A-54), který sdělil Fryčovi, že Československo bude 15. března 1939 okupováno. Okamžitě po sdělení této zprávy odjeli Fryč s Thümmelem do Prahy, kde se setkali s majorem Emilem Strankmüllerem. Šéf ofenzivní sekce zpravodajské služby byl o připravované okupaci podrobně informován. Strankmüller s plukovníkem Moravcem spěchali na zasedání vlády, aby informovali o chystané okupaci. Zpravodajce přijali ministr zahraničí Chvalkovský, ministr obrany Syrový a ministr Havelka. Chvalkovský odmítl informace zpravodajců a Moravcovi sdělil:
Kdyby se něco takového mělo stát, musel bych to v první řadě vědět já jako ministr zahraničí. Uklidněte se a v budoucnu nám přineste lepší zprávy než tyto, které jako pobuřující mohly by způsobit veřejný nepokoj a zmatek.
15. březen 1939
Hitler hodlal před obsazením českých zemí, které plánoval na 15. březen 1939, využít slovenského separatismu. Proto pozval 13. března Jozefa Tisa do Berlína, kde mu ultimativně nařídil, aby se Slovensko osamostatnilo, jinak Německo umožní připojení Slovenska k Maďarsku. Na zasedání slovenského sněmu 14. března byl vyhlášen Slovenský stát, Maďarsko začalo obsazovat Podkarpatskou Rus. Za této situace československá vláda 13. března požádala, aby Hitler přijal prezidenta Háchu. Setkání Hitlera s Háchou a ministrem zahraničí Chvalkovským se uskutečnilo v noci 15. března. JUDr. Emil Hácha byl zvolen prezidentem Česko-Slovenska 30. listopadu 1938. Uznávaný znalec správního práva byl do funkce vybrán jako reprezentativní osobnost konzervativního ražení. František Chvalkovský byl diplomat a exponent agrárníků. Během rozhovoru Hitlera s Háchou, jemuž byl přítomen mimo jiné i Göring, došlo k řadě výhrůžek. Göring hrozil bombardováním Prahy. Hitler sdělil Háchovi, že 15. března budou okupovány české země. Pod takovýmto nátlakem Hácha podepsal souhlas s německou okupací českých zemí. Přitom již 14. března pronikla německá vojska na Ostravsko, o šesté hodině ranní 15. března vstoupila německá armáda všemi směry do Čech a na Moravu.
Výnosem Adolfa Hitlera z 16. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren). Dlouhodobý záměr Hitlera zničit Československo byl naplněn. Mnichov a 15. březen jsou akty neuvěřitelného násilí, porušování práva a politické zrady. Ztráta suverenity Československa znamenala i velké oběti na životech, na frontách 2. světové války, v koncentračních táborech a německých věznicích padlo a zahynulo na 360 000 československých občanů, těžko se vyčíslují rozsáhlé hospodářské ztráty, stejně jako důsledky plánů germanizace a genocidy.
Článek byl převzat z webu:
http://novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1257:15-bezen…